Takže začneme pre tento časopis kolom celkom netradičných otázok – predstav na úvod seba a ostatných členov kapely.
Jmenuji se Martin a obstarávam bass, na bicí hraje Mário, kytara Honza a zpěv Pusinka.
Kedy Vás prvý raz napadlo založiť Randall Gruppe?
Nápad na založení punkové kapely přišel samozřejmě v hospodě. V té době byla krize v kapele kde hraje Mário na basu a tak jsme se dohodli, že dáme dohromady něco nového. Mám rád punk a oi. Mário byl za komunistů punker a tak bylo jasné, kam se budeme hudebně ubírat. Zpěváka jsme našli ještě ten večer. Pusinka vyhral konkurz díky tomu, že je majitel mnoha jizev a tetovaní, o zpěv vlastne nešlo. Celé se to seběhlo v prosinci 2001.
Prečo práve Randall Gruppe?
Ten název přišel díky našemu hudebnímu nadáni. Jak jsi mohl poznat každý z nás hraje na nástroje, na které nehraje. To je předpoklad hrát dobrý punk.
Onedlho Vám vyjde prvé CD. Môžeš ho predstaviť?
Naše první CD bylo nahrané po třech měsícich existence Randall Gruppe, respektive po deseti zkoužkách. Obsahuje dvanáct skladeb o važnych tématech ovšem z veselé strany. Tak je tam něco o našem vladaři, policajtech, novinářich, komunistech a pod. Hlavně doufáme, že se mnoho lidi pobaví a ty vo kterých to je pořádně naserou
Ako dlho trvalo nahrávanie a aká bola atmosféra?
Nahravaní trvalo asi pět dní a probíhalo ze studia do hospody, hodina spánku a znova studio. Na závěrečný mix jsme šli rovnou z hospody. Takže atmosféra byla velmi dobrá a užili jsme si spoustu legrace. Akorát zvukař byl z nás neštastnej….
Randall Gruppe je typom kapely, ktorá má o “problémy” postarané vzhľadom na vašu minulosť skinheads. Tvoje slová…
S problémy žiji celej život a myslím, že to už k punku patří ten je na tom postavenej. Škoda jen, že problémy si lidi dělají hlavně mezi sebou díky závisti, což je zbytečné. Je mi jasné, že okamžitě dostanem politickou nálepku, hlavně od těch nepolitických… Je nám to ůplně jedno.
Hráte punk rock – chodia na Vás vôbec punx ?
Převážne na nás chodí pravicový skins, ale nevadi nám žadní skuteční punks a většine WP skins rovnéž ne. Mnoho z nich posloucha punk a byli punks.
Odbočíme na chvíľu od kapely – nedávno prebehli v Čechách parlamentné voľby, v ktorých získali komunisti najvyššiu podporu v porevolučnom období. Ako si to vysvetluješ?
Myslím, že rudým nestoupla obliba. Problém je v tom že lidi jsou znechucení tím divadlem, co jim každé čtyři roky předvádi vláda. Prostě už je volby nezajímají a rudí mají svoje voliče vycvičený. Mám názor ten, že pokud jsou komouši ve všech stranách tak vyhrávaji pokaždé ať už se ta strana jmenuje jakoliv a jít k volbám mně jaksi uraží. Neskočím na jejich chléb a hry.
Po 12 rokoch “slobody” sú naše krajiny tlačené k vstupu do EÚ. Myslíš, že existuje šanca zachrániť naše národy pred vstupom do tohto spoločenstva?
Pokud se národy zavčas neprobudí skončíme všichni jako světobežníci bez kořenů. Zničí se tradice, hodnoty, jazyky a vše, co nám patří. Mocní už pochopili, že získat kolonii není třeba válkou, ale stačí ekonomicky. Bohužel s kecy o volném cestováni, práci na západě, společnou měnou a všemi těmi výhodami, se pádu do EU neubránime. Bude komické jak pod maskou pokroku náhle skončíme ve feudalismu.
Prejdem trochu do osobnejšej roviny otázok – strávil si istú časť svojho života vo väzení. Ako sa spätne pozeráš na toto obdobie?
Na vězení vzpomínam celkem rád na špatné i dobré. S odstupem času spíše s ůsměvem. Vězeni dá mnoho. Poznáš svoji duševní silu, odvahu a mnoho zkušeností. Poznáš spoustu lidí a zjistíš taky to jak tenhle systém vlastne funguje. Demokrati mi prokázali velkou službu a je jím za to dík.
Pobyt vo väzení zmení asi každého – aké zmeny si vybadal ty sám na sebe?
Změny, ja ani nevím. To ti spíš řeknou lidi okolo mně. Asi nejspíš jsem se utvrdil v myšlenkách - v pochybnostech jsem se utvrdil. Taky už mně tolik věci nevytočí a spoůsta problémů některych lidí, je mi k smíchu. Aby taky ne, když mi hrozilo doživotí… To už mi ani jinak připadat nemůžou.
A čo začlenenie sa späť do “civilizovanej spoločnosti” – nemal si stým a s nálepkou “kriminálnik” problém?
Stále o sobě slyším ledacos. Někdy se tím fakt pobavím. Měl jsem štestí, že kámoš vlastní tetovací studio a hned mne zaměstnal. Byl jsem propušten ještě než celá věc byla skončená, tak si nedělám iluze, že s trestem co mi hrozil, před sebou soudy a veselou pověst, by mně někdo zaměstnal. Myslim, že bych ale nějak přežil.
Spomínal si tetovanie. Ako dlho sa venuješ tetovaniu? Spomenieš si na nejaké najkurióznejšie tetovanie poprípade miesto kam si zákazník želal umiestniť tetovanie?
Tetováni dělám čtyři roky. Zajímavá místa už pro mně nejsou, kůži beru jako material a pokud máš na mysli intimní místa, tak na těch se pracuje ůplně nejhuř. Tedy nejsem nijak nadšen, když chtějí ženské tetovat podbřišek.
Späť ku kapele – chystáte po vydaní CD aj častejšie vystupovanie na koncertoch?
Jasne, že chceme co nejvíc hrát. Teď hrajeme aspoň jednou za měsíc, což celkem stačí, jelikož Mário a Pusinka bydlí asi 250km od nás, tak zkoušíme jen o víkendu, když se sejdem. Jsme vlastně problémová kapela už od začátku.
Randall Gruppe nie je tvojou/vašou jedinou kapelou. Ako vyzerajú aktivity vo vašich ostatných kapelách?
Pravda máme ještě jiné kapely. Ja bicí v Beowulf, kde Honza zpíva. Mário hraje na basu v death-HC kapele Desolate. Akorat Pusinka má času dost.
Plány do budúcnosti…
O plánech do budoucna těžko hovořit. Asi hlavně hrát a hrát, potkávat kámoše na koncertech a žit si svůj život hladové smečky.
Slová na záver…
Díky ti za rozhovor. Přeji hodne štestí tvému zinu. Zdravím všechny skutečné punks, uvidíme se na nějakém koncertě. Punk‘s not reds!!!!
