Tak nám umřel Vašek…A to načasování. Předvánoční šílenství, strašení krizí, válkou… a do toho umrtí Vašíka. Ti prozřetelnější měli za to, že je mrtvej už aspoň pět let. Soudě podle knížky co o něm hned vyšla.
Hysterie už pomalu polevuje a zvolna začíná další. Že jestli jako po něm pojmenovat letiště. Věřím, že hradní pán svého času hodně létal, ale příjde mi to jako nedůstojné k jeho osobě. Jistě neměl žádný citový vztah k tomu kusu asfaltu, snad jen ty letušky… Vzhledem k jeho stylu života, bych pojmenoval po něm cigarety. Takovejch dvacet havlovek bez filtru v rezaté krabičce… Nebo Havlorum, vodka Havlovka, příhodnější by byl lahodný Havel ležák. Ale tohle asi neprojde. Reálnější bude Den Smutku, jako třeba ukřížování Krista, den Holokaustu, nebo upálení Palacha. Tím pádem si z kalendáře udělejme celoroční slzavé udolí a budeme mít jasno. Každý tento den je potřeba měsíc dopředu chystat a další měsíc po něm ještě doplakávat.
S podivem spíš je, jak nám média vytváří falešný obraz této modly. Chápu hokejisti už tolik netáhnou a Nagano je navždy pryč. Proč ale u Havla mluvit o ztělesnění morálky a cnosti? Když pominu, že to byl jen člověk… Škoda tedy, že už nám paní Olga nikdy nepoví, kolikrát Láska v podání nějaké mrdalíny z okruhu disentu, nad ní zvítězila. Po Pravdě bych taky někdy rád věděl, jak to s tím Benešovic pamfletem bylo… Jak známo Havlovic rodina měla více než malé množství sympatií k nacismu. Rozhodně teda víc než Randall Gruppe. Tam, kde pomatení starce po ránu křičící heil Alzheimer stačilo na pobrání majetku jak bolševika, tak nevydání demokratem u jiného ani přátelské houpání malého Vašíka na koleni fašisticko gestapáckým esesákem, bylo chápáno nejspíš jako razie na český odboj, kdy nacista vrah chce krátce před vyhlazením rodiny utišit plačícího synka… Ale nemějme mu to za zlé, byl ještě chlapeček. Jak šel čas tak nám pan Havel několikrát ulehl na vězeňské lože s marlborkou v tlamě, v době kdy národ stál frontu na příděl banánů. Sešel se rok s rokem a byl tu ten slavný listopadový… Pomalu se blížil vrchol uměle tvořené modly a tvůrci jistě chtěli ukázat svoje dílko veřejnosti. Tuhle se opět zjevil on. On v těch krátkých nohavicích, lehce mumlajicí… ale připraven plnit vše, co se mu řekne. Tak přeci zněla dohoda…
Dnes komunisti tvrdí, že Havel nebyl jejich prezident, že oni tryznu držet nebudou. Dost se tomu divím, jelikož Vašek tu byl vytvořen hlavně pro ně. Aby mohli soudruzi v klidu přejít z politiky do ekonomické sféry. Zasednou do firem, které už jen změnili jméno, nebo založit ty nové. Hlavně bez zkřivení vlasu na hlavě. Pardón mistr Štěpán si roční basou jen prodloužil život, jelikož u něj šlo spíš o odtučnovací pobyt. Drazí soudruzi věřte, že kdyby se tenkrát k moci dostal typ sociálního léčitele jakým byl Pinochet, tak většina z vás dostala kladivem do ksichtu a srpem do žeber. Tím, že se z vás nestala krmítka pro ptáky na lampách, můžete vděčit Vašemu prezidentu osvoboditelovi. My ostatní můžem jen zatnout pěsti a ty naše klíče hodit do kanálu.
No a pak se opojení moci muselo občas zapít, slušně zahulit, občas někde upadnout, něco poblinknout…A ejhle, co nám to plíci začlo vyrůstat? Nádůrek! Mno přepadla Vaška blbá nálada a tým doktoru neměl od Husáka takovou pohotovost. A střívko zazlobilo, Dagmar se opotila. Sotva se začla ohřívat na výsluní, tak to vypadá na slušnej funus. Ne, máme šikovné doktory, to bude dobrý. A bylo. Není to však nadsmrtelností Václava, intelekt génia našeho brbly, ale usilí lékařů-tam kde by už jiný pošel… však to známe, ne?
Pak už asi bylo načase miláčka národa pomalu začít stahovat, co kdyby exnul v přímém přenose, že mno ufff. Odešel do penze… smutno mi rozhodně nebylo. Až později, kdy se nám tento laureát všech možných a láskyplných cen nechal slyšet, že pár tun bomb na zemi, která nám za těch bolševiků pomáhala zdrhat na západ, byla vlastně jen humanitárně bombardovaná. Vašku ti povím, že už jsem v životě taky pár lidí humanitárně zbombardoval a krom sdělení obvinění mi nikdo žádnou cenu neudělil… tak kde je sakra ta pravda a láska? Neobelhal mne někdo? Kašlat na letiště, já bych tvůj ksicht načmáral na všechny bombardéry světa… A Vašku, když to tak vidím… ve světle těchto lidumilů, Nobelovek a lásky, tak jsem tak štstnej, že jsem skinhead, extrémista a debil… Ve vaši Chartě bych vážně nechtěl být. Možná jsem totiž hajzl, ale ne zkurvenej.
Moji poctou byla jedna naše skladba a myslím, že už jsem ti věnoval víc než dost vzpomínky na tebe. Nebudu si lhát do ksichtu, ale jsem rád, že už jsi to tady zakufroval. Možná tvoje agónie mohla trvat déle, ale aspoň , že jsi vzal sebou toho pomatence z Koree. Jinak tu nevidím nic za co bych tě měl jako patriot honorovat. Neboj, nechybíš a nikdy chybět nebudeš. Vzpomenu si až budem zase někde hrát. To už nám možná napaří nějaký paragraf. Věřím, že letištěm to neskončí a udělají nějaký zákon na ochranu Václava Havla. Pak zahučíme na mnoho let v kriminále, a v dolech, který bude nést dost možná tvoje jméno…
